Vítejte u Káťi

Tuleň kuželozubý může být dlouhý až 3,5metrů a může vážit 315kg.Díky velmi silné tukové vrstvě dovede přežít v ledových vodách,v nichž by člověk zemřel během několika vteřin.Zahlednout na osamělém pobřeží tuleně kuželozubého je krásný zážitek.Má velké oči a hustou kožešinu.Od tuleně obecného jej rozlišíme podle dlouhého římského nosu.Jeho hydrodynamicky tvarované tělo a silné ploutve z něj udělají výborného plavce.

 Potrava a způsob lovu

Tuleni se přizpůsobí v podstatě jakékoliv nabídce mořských ryb.Velké oči s relativně málo vyklenutou rohovkou jsou schopné celkem obstojně vidět i v zakalené vodě,ale rozhodujícími smysly,na nichž zavisí úspěšnost lovu,jsou čich a sluch.Dokonce i slepí tuleni dovedou bez obtíží lovit.Tuleni nemají žádné vnější ušní boltce.jejich vnitřní sluchové orgány jsou tak citlivé,že jim účinně pomáhají při pronásledování ryb.Tuleň může při potápění zvukovody uzavřít a opět je otevřín při vynoření.Je dost pravděpodobné,že tato zvířata používají při lovu podobný echolokační systém jako delfíni.Také hmatové vousy kolem tlamy jsou vysoce citlivé.Zachycují jemné pohyby vody,které vytváří plavoucí kořist,podle nich ji pak tuleň může vypátrat.Jakmile tuleň kuželozubý objeví rybu,začne ji pronásledovat,přičemž se uplatní jeho rychlost i obratnost.Jelikož tulení krev obsahuje velké množství homoglobinu(červeného krevního barviva,které po těle rozvádí kyslík),vydrží pod hladinou bez nadechnutí až 20minut.

Pozorování v přírodě

Tuleni kuželozubí tráví velkou část svého života lovem potravy v moři,kde kde z nich můžeme vidět maximálně část hlavy,když se zrovna vynoří k nadechnutí.Na souš se z moře vracejí,jen aby si odpočinuli a nechali si vyschnout srst.Tehdy vytvářejí skupiny,právě tak jako v době páření a v období péče o mláďata.Nejčastěji tuleni odpočívají na skalnatých ostrůvcích,kde je můžeme pozorovat jedině ze člunu.Někdy je zahlédneme teké na pídčitých plážích.Tuleni jsou hojní především v severním Skotsku a na Shetlandských,Faerských a Hebridských ostrovech.Od tuleňů obecných je rozlišíme podle tvaru jejich římského čeníchu.Na severu střední Evropy je můžeme pozorovat na baltském pobřeží východního Německa a Polska.

Tuleni a člověk

Člověk tuleně lovilpo velá tisíciletí.Oblekál se do jejich kožešin a z jejich tuku vyráběl olej do svítilen.Pro obyvatele mnoha  vesnic na mořském pobřeží znamenalo tulení maso nejpodstatnější část každodenního jídelníčku.V pozdějších dobách začala být ve velkém zabíjena mláďata,protože modní průmysl si žádal jsjich bílé nebo béžově bílékožešinky.Dnes už tyto kožešiny nejsou tak žádané,protože ochránci zvířat celému světu ukázali,jakému utrpení jsou při tom bezbranná mláďata vystavována.Ne všude jsou ovšem tuleni kuželozubí oblíbeni.Rybáři poukazují na to,jaká ohromná množství tresek a dalších ryb tuleni spotřebují.Ovšem zoologové s tím nesouhlasí,podle jejich výzkumů neředstavují tito ploutvonožci pro početní stavy tresek žádné nabezpočí.Roku 1988 onemocněli tuleni kuželozubí stejným virek,který tou dobou drasticky decimoval početní stavy tuleňů obecných.

Víte, že..

Latinský název tuleně kuželozubého je odvozen z řečtiny a v doslovném překladu znamená malé prase z moře.

Keltské legendy vyprávějí o mořských pannách s tulením ocasem,které hlasitě vyjí žalem nad svým dítětem,anebo k sobě lákají muže,aby je zahubily.

Vědci dovedou určit přibližné stáří uhynulých tuleňů podle proužků na řezu kořenem jejich špičáku.Je to podobné,jako když určujeme stáří stromu podle letokruhů na pařezu.

Tuleni kuželozubí často vypadají,jako by plakali.Je to způsobeno tím,že na rozdíl od lidí nemají žádné slzné kanálky,které by slzy odváděly.